Nález kostí mamuta v roce 1899
K jednomu z nejznámějších a nejzajímavějších objevů tohoto druhu došlo v r. 1899 v cihelně ve Svobodných Dvorech u Hradce Králové. V dubnu tohoto roku zde byly během těžby hlíny odkryty mamutí kly, z nichž větší měřil na délku téměř tři metry. Na místo nálezu se začaly sjíždět vědecké kapacity z celého mocnářství a postupně byla odkryta kompletní kostra (viz. foto). Téměř celá kostra byla nepoškozená a podivuhodně zachovalá, jedinou výjimku představovala horní část lebky, ze které se našlo jen několik úlomků.
Záhada roztříštěné mozkovny byla ovšem záhy vyřešena, neboť přímo mezi žebry mamuta byl objeven ostrý pazourkový nůž. Ten nepochybně patřil pravěkému lovci, který si pochutnal i na mamutím mozku. Pazourková čepel byla dlouhá téměř deset centimetrů a jednalo se o typický nůž tzv. gravettienské kultury (viz. obr.). Později byl ještě objeven druhý pazourkový nůž a zbytky ohniště. Hradecký nález byl výjimečný tím, že na stejném místě byly kromě kosterních zbytků mamuta nalezeny i doklady o pobytu tehdejších lovců a konzumaci mamutího masa. Ve své době se stal nález velkou atrakcí a se zájmem si jej prohlíželi tehdejší prominenti z blízkého i dalekého okolí (podívat se přijeli i turisté a zájemci z Prahy, Vídně, Berlína nebo Vratislavy) a celé zástupy místních obyvatel. Mamut se v Hradci a okolí stal na samotném konci 19. století novým fenoménem. Místo se stalo také cílem návštěv školních kolektivů v rámci přírodovědných exkurzí. Zvýšeného cestovního ruchu tehdy aktivně využili i místní hostince a o obřím mamutovi se tehdy hovořilo rovněž ve vlacích a snad všech tehdejších domácnostech (A. Socha 2010).
Každoročně v červnu pořádá Společnost ochránců památek ve východních Čechách exkurzi na některé z památkově zajímavých míst na Hradecku. Letos přijali pozvání z Centra andragogiky ve Svobodných Dvorech v Hradci Králové, kam se vypravili ve středu 15. června 2016.
„Svobodné Dvory patřily v minulosti k jednomu z center výroby cihel na Hradecku. V provozu tu bylo několik cihelen, které se bohužel do současné doby nezachovali. I jedna z posledních, takzvaná Komárkova cihelna, byla prakticky odsouzena k zániku. Chátrající areál však koupila společnost Centrum andragogiky a vybudovala tu jednu ze svých poboček. Velmi nás proto zajímalo, jak se podařilo propojit původní industriální architekturu s požadavky firmy, která se specializuje na vzdělávací a poradenské aktivity,“ vysvětlil předseda spolku Rudolf Khol a poděkoval majitelce Marii Jírů za možnost podrobné prohlídky i seznámení s přípravou a průběhu citlivé rekonstrukce.
O tom, že se skutečně povedla, svědčí i několik ocenění, které zdařilá obnova rozpadajícího se brownfieldu obdržela. Mimo jiné i titul Stavba roku Královéhradeckého kraje 2015 nebo za propracovaný investiční záměr Top invest 2014.
Poděkování
„Velice mne potěšil výsledek stavby střediska. O záchranu památek, i těch industriálních jsem bojoval nejen jako předseda SOPVC, ale i jako zastupitel Hradce Králové. Lidé si po čase již neuvědomí, kolik zajímavých stavebních památek zmizelo. Přitom, jak ukazuje příklad ze Svobodných Dvorů, dají se mnohé rozpadající objekty využít. Bohužel, většina chce stavět na „zelené louce“ a na dědictví našich předků nebere zřetel. Přeji Vám hodně energie a úspěšnou činnost Centra.“
Jiří Němeček
Fotografie z exkurze v cihelně naleznete ZDE >>
Nález kostí mamuta v roce 1899
Ještě před diskusí o problémech revitalizace industriálního objektu, spojeného s nalezením jeho nového využití, se uskutečnila přednáška doc. PhDr. Radomíra Tichého, Ph.D., vedoucího katedry archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Právě ve Svobodných Dvorech byla roku 1899 nalezena v cihelně téměř úplná kostra mamuta.
„Mamutí kosti našli dělníci v hloubce asi 2,5 metru v Morávkově cihelně ve Svobodných Dvorech. Na místo se osobně dostavil hradecký muzejník a archeolog Ludvík Domečka a o 15 dní později přijel z Prahy i jeden z prvních českých archeologů Jan Nepomuk Woldřich a zanechal nám slovní popis nálezu,“ uvedl Radomír Tichý a připomenul, že bohužel dnes je těžké z dochovaných kusých zpráv rekonstruovat přesné místo nálezu i další fakta. Například první plánek kosterního nálezu nakreslil archeolog Ludvík Šnajdr, ale až deset let po oznámení nálezu. Na něm je patrné, že kosti nebyly anatomicky složené, třeba pánev zvířete ležela před jeho kly. Chybí také měřítko, proto není možné dopočítat rozměry mamuta.
V čem je tedy hradecký nález mamuta natolik unikátní, že vstoupil do učebnic? Vždyť mamutí kosti hlásí i další lokality Čech a Moravy, zejména známá oblast pod Pavlovskými vrchy či Předmostí u Přerova. Ani na Hradecku to není objev ojedinělý. Už v roce 1885 byl nalezen v Komárkově cihelně mamutí kol, v roce 1898 v Morávkově cihelně pánev nosorožce a další mamutí kosti v roce 1924.
„Důležité je, že v roce 1899 byly spolu s kostmi doloženy i štípané kamenné nástroje. Prozrazují, že se jedná o místo úlovku, což je na našem území unikání nález,“ vysvětlil docent Tichý. Skutečnost, že se jedná o místo úlovku, dokládá i fakt, že tu archeologové nenarazili na žádné ohniště nebo pozůstatky sídliště. Nevyskytovala se zde ani koncentrace více kostí, jednalo se pouze o jednoho mamuta.
Nalezené nástroje jsou jednak z pazourku, jednak z porcelanitu, přetaveniny jílové usazeniny, pocházející z nedaleké Kunětické hory. Nebyl tak kvalitní jako pazourek, ale k výrobě štípaných nástrojů postačoval.
Mamutí kosti jsou dnes uloženy v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, které opouštějí je mimořádně. Kopie klu mamuta ze Svobodných dvorů i celé rozložení půdorysu kostí s rekonstrukcí velikosti zvířete je veřejnosti prezentován také v Archeoparku Všestary.
Ludmila Žlábková